AnimeCz

Prvních několik dílů se odehrává v převážně komickém duchu: Dvojice pojiš?ovacích agentek vyšetřuje případ tzv. "lidského tajfunu" jménem Vash the Stampede, na jehož hlavu vypsala vláda odměnu kulatých 60 miliard. Skutečný Vash však vůbec nevypadá na zločince, který sám srovnal se zemí celé město -- divák se spolu s hrdinkami musí divit, jestli je legendární pistolník jenom nešika, nebo skutečný a nefalšovaný idiot.

Trigun však schovává v rukávu nejedno eso a vesele komediální nátěr příběhu začíná brzy oprýskávat. Problémy s gangstery a lovci odměn se ukáží být pouhou kratochvílí ve srovnání s přízraky minulosti, kterým musí Vash a lidé kolem něj záhy čelit. Tvůrci Trigunu dávají čím dál tím zřetelněji najevo, že není zdaleka jisté, kdo nakonec vyvázne živý a čím za to bude muset zaplatit. Pokud jste se setkali s termínem "fan abuse", pak vězte, že v Trigunu jsou situace, které na tomto poli soupeří i třeba s takovou firmou, jakou je Neon Genesis Evangelion.

Příběh sám je zasazen do bravurně vykresleného světa, který je reminiscencí divokého Západu v jeho největší slávě. Od počátku je ovšem jasné, že něco je "trochu jinak": Nejsou to jen samopaly a automobily, které se čas od času mihnou na scéně, ale především podivné uskupení měst, nahromaděných kolem zbytků záhadných technologických ruin, označovaných za "továrny". Co jsou "továrny" skutečně zač a jakou mají spojitost s Vashem se dá jenom tušit -- a jak už to v podobných případech bývá, jsou věci, které je bezpečnější nevědět.

Seriál Trigun je zpracován podle stejnojmenné mangy Nightowa Yasuhira a dle dostupných informací se své předlohy drží až překvapivě věrně. Technické zpracování lze označit za nadprůměrné, a není divu -- o animaci se postaralo studio Madhouse (mj. Devil Hunter Yohko, Card Captor Sakura), návrh postav dostal na starost Yoshimatsu Takahiro (Slayers). Stále se však jedná o televizní sérii se standardním rozpočtem. To je místy zřejmé zejména z dlouhých statických záběrů, které sice na jednu stranu k westernům patří, ale v určitých případech (scéna z náměstí plného nehybných lidí) působí poněkud lacině.

Mimořádnou pozornost si zaslouží také hudba (Imahori Tsuneo), která bezpochyby překračuje rámec pouhého hudebního doprovodu. Syrové kytarové rify, připomínající sound Led Zeppelin nebo Bon Jovi z období "Young Guns II" ostře podkreslují obraz a podílejí se významným způsobem na vyznění příběhu. Za třešničku na vydařeném dortu lze považovat vynikající hlasové obsazení (podrobnosti zde) -- což se, jak uvádí hned několik zdrojů, nedá říct o anglickém dabingu, s kterým Trigun distribuuje v USA společnost Pioneer.

Trigun je poutavý dobrodružný příběh, na jeho pozadí se však rýsují myšlenky, ke kterým se těžko hledá jednoznačný postoj. Jaká je cena lidské laskavosti? Vash the Stampede prochází světem Chaosu pod vlajkou míru a nenásilí, platí však za to utrpením svým i svých blízkých. Mění lidi k "lepšímu", v krutém prostředí je ale dobré srdce slabinou, za kterou můžou zaplatit smrtí -- a Vash si je toho až příliš dobře vědom. Je možné si uchovat víru v nedotknutelnost lidského života i ve střetu s protivníky, pro něž nemá život -- včetně jejich vlastního -- absolutně žádnou hodnotu? "Chci zachránit motýla i pavouka," říká Vash v jedné scéně; přitom nevyhnutelně směřuje k situaci, kdy bude nutné se rozhodnout. A v sázce je víc než jen další sežehlé město...